Prosinec 2006

Monty Roberts

29. prosince 2006 v 18:57 Slavné osbnosti,slavní koně
MONTY ROBERTS-ZAŘÍKÁVAČ KONÍ
Nejznámější "zaříkávač" ve světě koní se představuje jako muž, který naslouchá koním. Jeho životním krédem, se kterým objíždí svět, je snaha změnit svět k lepšímu pro koně i pro lidi. V roce 2002 jeho turné vidělo přes 50 000 lidí, v roce 2003 přilákalo přes 225 000 diváků z Velké Británie, Německa, Austrálie, Kanady a USA.
Jeho show, které bylo vyprodáno do posledního místa, charakterizoval tisk jako "kouzelný tanec člověka s koněm", a končilo ovacemi ve stoje. Letos poprvé budeme mít i my příležitost se této úchvatné podívané zúčastnit.
Monty odmalička obsedal a trénoval koně. Účastnil se rodeových závodů a vyhrával nejvyšší ceny. Během práce v Hollywoodu se přátelil s Jamesem Deanem, hrál dvojníka jemu i jiným hvězdám.
Muselo ale uplynout mnoho let, než on sám a jeho nekonveční techniky získaly pozornost a ocenění. V roce 1989, kdy mu bylo 53 let, obdržel Monty pozvání od královny Alžběty II, aby předvedl své metody. Dojatá královna, velká milovnice koní, jej od té doby každý rok hostí na zámku ve Windsdoru.
Právě postava Montyho Robertse inspirovala Nicolase Evanse k napsání knihy "Zaříkávač koní", na základě které Robert Redford natočil stejnojmenný film.
Monty přišel velmi rychle na to, že má dar rozumět koním.Nazval ho jazykem Equus a metodu která ho využívá - Napojení Join-UpŽ. Jeho znalosti mu dovolily osvojit si dnes již známého mustanga jménem Plachý Hoch. Monty Roberts dokazuje, že násilí nikdy není dobrým řešením u zvířat ani u lidí, zkušenosti z práce s koňmi převádí na rozvíjení nekonfliktních mezilidských vztahů, mimo jiné také ve firmách. Mezi 250 firmami, které využily jeho pomoci, jsou mimo jiné IBM, Express, Johnson & Johnson, Disney, Minolta, Hallmark, Volkswagen.
Jeho znalosti psychologie byly oceněny i u CIA, která mu věnovala certifikát za spoluúčast na výzkumu detektoru lži. Jeho programy jsou využívany při práci s mládeží, se kterou se také často stýká, koně trénované v jeho středisku Flag is Up jsou šampióni uznávaní na celém světě.
Životopis Montyho Robertse?
1943 -vystupuje v hollywoodských filmech jako kaskadér (zastupuje Elizabeth Taylor ve filmu National Velvet a další, např. Roddy McDowell, Mickey Rooney, Charlton Heston), přátelí se s Jamesem Deanem.
1948 - pozoruje divoké mustangy v Nevadě a učí se jejich tichou řeč těla
1955-1969 umístění v rodeu: 9 Regional College Championships, 7 Western State Championships, 5 National Championships, 3 Team National Championships, one Bulldogging and one Team Roping Championship
1966 - zakládá farmu Flag is Up v Solvang, Kalifornie, zaměřenou na chov a trénink konía hipoterapii. Z jeho chovu pocházejí dostihoví šampióni USA - Cathy Honey, An Act, Aladancer, Walk in the Sun, Tobin Bronze; Evropa - Alleged, Dajur; Německo - Lomitas, Quebrada, Risen Raven, Macanal, Lavirco; Austrálie - Bahroona; Nový Zéland - Sharirari
1986 - první veřejné vystoupení Robertsovy nenásilné metody Join UpŽ na semináři ve Vancouveru, kde vystupoval jako host
1988 - titul "Muž roku" udělený National Reined Cow Horse Assotiation
1989 - na pozvání královny Alžběty II předvádí svou techniku ve Windsoru
1996 - vychází kniha "Muž, který naslouchá koním", podle The New York Times 58 týdnů nejprodávanější kniha, prodáno více než 3 milióny výtisků
1998 - Monty Roberts prezentuje svou metodu napojení Join UpŽ ve více než 40 státech USA, BBC vysílá dokument "Monty Roberts, The Real Horse Whisperer"
1999 - vyšla kniha "Plachý hoch, kůň, který přišel z divočiny
2000 - ocenění "Man of the Year" ASPCA, "George Angell Humanitarian Award" MSPCA, vychází kniha "Horse Sense for People"
2002 - vychází kniha "From My Hands To Yours", na přání královny Alžběty II předvádí svou metodu na slavnostech Zlatého výročí korunovace královny Alžběty
2002-2003 navštěvuje Monty Roberts se svým turné Velkou Británii, Německo, Rakousko, Austrálii, Dubai, Nový Zéland

Zaříkávači koní

29. prosince 2006 v 18:53 Slavné osbnosti,slavní koně
ZAŘÍKÁVAČ KONÍ
Můj kůň měl jít na jatka!
Hřebec Argon zažil spoustu zla a zacházelo se s ním hodně špatně. Protože tím byl traumatizován, měli ho utratit. Zaříkávačka koní v Německu mu ale zachránila život!
"Buď se ten kůň začne konečně chovat jako každý jiný, nebo půjde na porážku." Tahle věta zní Kláře (20) stále ještě v uších. Tuhle větu pronesl bývalý majitel Argona. To bylo před třemi lety. "Argon byl příšerně vyděšený kůň, nenechal se pohladit na krku ani osedlat. O ježdění vůbec nemluvím," vzpomíná Klára. Kdyby Argona viděl jeho bývalý majitel dneska, jak radostně běhá po louce, určitě by se styděl, že ho chtěl poslat na porážku. Naštěstí Klára Argonovi věřila a zachránila mu tak život.
Argon nebyl vždycky takový. Dřív to byl jeden z nejoblíbenějších koní na jízdárně. Až do dne, kdy přišel kovář. Hřebeček měl dostat nové podkovy. Z rutinního ošetření se pro Argona vyklubala noční můra. Klára: "Na tu jízdárnu jsem chodila skoro denně. Když se ten kovář objevil, neměla jsem z toho dobrý pocit. Byl to takový hrubý nesympatický typ. Nejdřív řval jak pominutý a pak Argona brutálně spoutal." Dal koni do tlamy oprátku a druhou na krk. "Argon začal panikařit, cukal se, skákal proti zdi a poranil si při tom nohy," vzpomíná Klára. "Málem jsem zešílela. Hlavně proto, že toho týpka nikdo nezastavil. Argon bohužel nebyl můj kůň. Když jsem se ho přesto zastala, jednali se mnou jako s uječeným teenagerem, který se do toho nemá plést. Protože se ho to netýká. Toho chlapa by měl někdo mučit tak, jako on toho koně. Aby na vlastní kůži zažil, jaké to je, když někdo ubližuje nevinnému zvířeti." Od toho dne byl Argon jako vyměněný. Klára: "Nemohli jste s ním jít ani kolem toho místa, kde se to stalo. Okamžitě začal panikařit. Couval, nervózně podupával, vyskakoval. Rvalo mi to srdce."
Uběhly dva roky. Trpělivost Argonova bývalého majitele byla u konce. Kůň na kterém nikdo nemohl jezdit, to pro něj byla jen finanční přítěž. Klára: "Měl v tom jasno: pošle Argona na porážku. Něco ve mně začalo křičet, že tak to přece nemůžu nechat. Přece nemůžou potrestat zvíře za to, co mu udělal člověk. I když jsem riskovala, že mi rodiče utrhnou hlavu, vybrala jsem svoje úspory, které jsem si vydělala na brigádě a taky jsem něco dostala od dědy a Argona koupila. Naši se málem zcvokli, když jsem jim to řekla. Jenže pak se ukázalo, že vůbec nevědí, na kolik takový kůň vyjde. Když se dozvěděli, že dobrý kůň se dá koupit už od dvaceti tisíc, nechtěli tomu věřit. A pak zjistili, že ustájení v boxu, krmení třikrát denně, pravidelné projížďky, uklízení, čištění kopyt, desinfekce oděrek a pravidelná zdravotní prohlídka - přijdou měsíčně jen na čtyři tisíce, nestačili se divit. Nakonec se usnesli, že je Argon vyjde zhruba na to, co měsíčně provolají na mobilech a řekli mi, že mi tedy ustájení zaplatí, až do doby, než si je budu moct platit sama. To mě strašně pomohlo, a proto jim nikdy nepřestanu být vděčná, že to pro mě udělali." Od toho dne trávila Klára na jízdárně každý den. Díky spoustě trpělivosti a lásky se snažila znovu získat Argonovu důvěru. Často seděla ubrečená před jeho boxem. Ne protože byla rozzlobená na něj, ale na sebe. Protože se jí nedařilo přiblížit se mu." Občas jsem v noci byla vzhůru a přemýšlela, jak bych mu mohla pomoct," říká Klára. "Bylo mi jasné, že sama láska nestačí. Prostě jsem se přecenila." A její rodiče jí dali knížku, která uvedla věci do pohybu - "Řeč koní" od amerického zaříkávače koní Montyho Robertse. "Hltala jsem ji. Věděla jsem, že je to něco, co Argon potřebuje." Ale jak ho má Klára odvézt do Ameriky? Nemyslitelné. Takže začala na internetu hledat nějakého evropského zaříkávače koní.
V blízkosti Hamburku, na ranči Hellerholz v Alveshone, ho Klára konečně našla. Její naděje se jmenovala Andrea Kutsch, jediná zaříkávačka koní v Německu. Jenže bylo jasné, že cesta do Německa se pořádně prodraží. Naštěstí zasáhli Klářiny rodiče. "Pomohli mi, když jsem to s Argonem nejvíc potřebovala. Věděli, že mi jde hlavně o něj, a že bych pro něj udělala cokoliv a tak cestu do Německa zaplatili. Nikdy jim za to nepřestanu být vděčná!" Už za pár týdnů tak mohla Klára s Argonem odjet do Německa. "Argon byl samozřejmě hrozně nervózní. Já ale taky," směje se Klára. Andrea Kutsch si nechala dopodrobna vyprávět Argonův příběh a problémy. Ze své praxe zná podobné, ale i horší příběhy. Podle studií jsou dva ze tří koní zabiti v mládí.Ne z důvodů z zdravotních problémů, ale kvůli neakceptovatelnému chování! Přitom se většině z nich dá pomoct. Na ranč Hellerholz už přišly stovky takovýchto problémových koní a odešli z něj jako vyrovnaní, zdraví koníci.
Když to dojde tak daleko, musí zvíře s Andreou Kutsch intenzivně pracovat. Člověk se učí domluvit se s koňmi jejich řečí. Tomuhle procesu se říká join-up. Cílem je vybudovat si vzájemnou důvěru. Během join-upu dává zvíře různými signály najevo, že nemá z člověka strach, že ho akceptuje jako vůdce. A člověk mu říká, že nemá důvod se ho bát. "Hodiny s Argonem se odehrávaly v pevnéě ohrazeném kruhu," vypráví Klára. "Andrea stála uprostřed a otáčela se na místě, aby s koněm, který chodil v kruhu, udržovala oční kontakt a aby mu určovala tempo a směr." Zaříkávačka dokázala Argona jen gesty přimět k tomu, aby zpomalil nebo změnil směr. Klára: "Pak sklopila pohled, dala ruku dolů, sevřela ruku jemně do kulatého tvaru a natočila se ke koni bokem. Argon se najednou zastavil, přešel pomalu do středu, zastavil se u ní a otřel se o její rameno." Klára začala brečet, když to viděla: "Vždycky se bál cizích lidí." Nejhezčí bylo, když Andrea Kutsch ukázala Kláře, jak se s Argonem může sama dorozumět. "Když jsem na něm jela, už se neplašil. To byl tak šťastný okamžik!"
I dnes, tři měsíce po první Argonově hodině, je Klára fascinována, když se může na zaříkávačku koní dívat. "Její práce dokazuje, že nám zvířata rozumí. A my jim. Není důvod je bít, jen proto, že občas neposlouchají." I když už je Argon vyléčený, je Klára ještě stále na ranči Hellerholz. Má v tom jasno: chce se stát zaříkávačkou koní. Momentálně dělá na ranči praxi, pak by měl začít čtyřtýdenní úvodní kurz. Svoji přihlášku do akademie zaříkávačů koní Andrey Kutsch už poslala. Klára: "Doufám, že mě vezme. Je tu sice velká jazyková bariéra, ale čím víc člověk mluví, tím líp do řeči proniká. Rodiče jsou mým plánem nadšeni - mají radost, že jsem konečně zjistila, co bych chtěla v životě dělat a ohromně mě podporují. Budu sice muset pořádně pracovat, abych zaplatila školné a ustájení Argona, ale vím, že to bude stát za to. Je to moje největší přání."
Andrea Kutsch může pomoct i tvému koni! I ty můžeš přihlásit svého koně do tréninku k Andree Kutsch. Pracuje s koňmi na jedno až pětidenních akcích. Nebo u ní můžeš nechat koně trénovat. Ovšem stará se především o problémové a mladé koně. Kromě toho na ranči můžeš navštěvovat dvou a pětidenní semináře, během kterých se o koních dozvíš všechno, co potřebuješ. Informace o cenách najdeš na www.andreakutsch.de.

Pat Parelli

29. prosince 2006 v 18:46 Slavné osbnosti,slavní koně

Pat Parelli

"Jestliže všechno co jsem Vás učil bylo myslet jako koně a opravdu rozumět jejich psychice, měli byste být schopni dělat s koněm cokoliv budete chtít a získat si jejich srdce." Pat Parelli
Pat Parelli se narodil v Kalifornii a o koně se začal zajímat už jako malý kluk. Když mu bylo 13 let, všiml si jeho talentu v práci s koňmi horseman jménem Freddie Ferrera z Livermoru a stal se jeho ochráncem. Každé léto ho učil jak co nejpřirozeněji zacházet s koňmi, psi a dobytkem. Patovo "koňská" kariéra začala jednoduše prací ve stájích od jeho devíti let. Jakmile se někde objevili koně, Pat musel být u nich. Se zájmem pomáhal všude kde mohl, uši otevřené pro jakékoliv informace a rady. Začal objevovat vlastní metodu jak trénovat koně. Když bylo Patovi 17, přihlásil se na rodeo. Nejraději jezdil bez sedla. S dobrým trenérem Johnem Hawkinsem vyhrál "Bareback Rookie of the Year" v roce 1972. Ale byl rozhodnut trénovat koně "logicky" a zaměřil se na obsedání mladých koní. Nicméně, jako mnoho trenérů před ním, nebylo to dlouho před tím, než Pata klasický výcvik koní a finanční nesnáze dohnaly na hranu a Pat zjistil, že takhle trénovat koně nechce. Nechtěl je trénovat jako bezduché věci.
Jeho život změnily tři důležité události:
1) Setkal se s Tony Ernstem z Austrálie, který nebyl jen student koní, ale také žák bojového umění Kung Fu a hudebník.
2) Začal pracovat pod vedením špičkového horsemana z Clovis, který se specializoval na trénink koní a jezdců pro závody pomocí psychologie a komunikace.
3) Začal se zajímat o muly, které jsou schopné vystupovat jako koně.
Díky Tonymu Ernstovi se Pat začal učil o vnitřní síle a principech Kung Fu o disciplíně, kontrole těla. Troy Henry Patovi otevřel nové obzory, když mu pomohl rozumět koňské mentalitě a koňskému myšlení "kořisti". Troy Henry nebyl tolerantní k lidem, kteří neuměli myslet jako koně, ale jednou řekl, že ho Pat změnil a začal ho učit všechno co uměl. Muly naučily Pata důležitost obrácené psychologie, principy bezpečí a pohodlí jako jediného "důležitého" a objevil v něm více schopností jak "donutit" zvíře chtít udělat to co po něm chce. Učil Pata trpělivosti a vytrvalosti. V roce 1980 Pat založil "The American Mule Association". Jako citově založený student koní a horsemanshipu začal Pat objevovat svůj vlastní styl učení. Také se začal zajímat o předvádění koní a byl úspěšný v reiningových i cuttingových disciplínách s koňmi i mulami. V roce 1983 vyhrál "Snaffle Bit" na mule (Cissy) a to nemělo následek nejen na jeho vzrůstajícím postavení, ale změnila se pravidla a muly už se nesměly účastnit soutěží! Následující rok byl Pat pozván zpět aby ukázal, že muly mohou dělat to co koně, ale tentokrát bez uzdy. Jednou z největších zklamání Pat zažil při trénování koní bylo jejich navrácení majitelům. Zjistil, že když jezdec nemá dostatek porozumění, kůň "upadá". Nakonec se rozhodl, že nebude trénovat koně, aby je pak vrátil majitelům, kteří nemají dostatek zkušeností a porozumění. Raději se snažil najít cestu jak pomoci lidem více rozumět koním. Pat věděl, že koně mají jednodušší systém dorozumívání a proto když budeš chtít dosáhnout duševní, citové a fyzické kontroly nad sebou samým a používat koňskou psychologii ke sdělení tvých přání efektivně, dosáhneš se svým koněm fantastických výsledků. Výzva proto byla jak se stát natolik dobrým učitelem lidí a umožnit jim získat dovednosti, které jim pomohou být se svými koňmi úspěšní. Brzy zjistil že má od přírody talent na hledání správných slov, aby vysvětlil to, čemu koním rozuměl. Svojí pozornost raději obrátil trénink lidí. Začal trénovat lidi, ale nevěděl jak je trénovat ve větším měřítku během jednoho dne. V roce 1982, tři jeho blízcí přátelé Dr. Bob Bradley a Jeff a Kat Hobson, přesvědčili Pata vzít svoje učení na cesty aby rozšířil svoje vědomosti o komunikaci s koňskou myslí. Týdny cvičil jak by svoje myšlenky formuloval do srozumitelné formy. Snažil se aby lidé usilovali o lepší věci s jejich koňmi a byl schopný jim dodat informace a popsat techniku jak to dokázat. V roce 1983, když vystupoval na "California Livestock Symposium" bez uzdy, setkal se se třemi muži, kteří se stali největšími přispěvateli jeho vědomostí. Tom Dorrance, Ray Hunt a Ronnie Willis. Pat hostil Raye Hunta a trávil mnoho času a Tomem Dorrancem a Ronnie Willisem, z obou se stali zkušení a spolehliví rádci. O několik let později, nejvnímavější z pozorovatelů chování koní - Dr. R. M. Miller - si všiml jedné ukázky Patovo ježdění bez uzdy a rychle si uvědomil, že Patovo pojetí se shoduje s jeho vlastní filozofií a ovlivňuje koňskou psychiku a vtiskování u hříbat. Splnilo se jeho předpověď, že až Pat dosáhne 40 let, stane se jedním z nejlepších horsemanů a učitelů jaké svět kdy znal. Dr. Miller vytvořil tří dílný seriál o Patově metodě do "Western Horseman magazine" a pojmenoval ho "A New Look at Old Methods" ("nový pohled na staré věci"). Uvědomoval si Patovo neobvyklý talent horsemana. Dr. Miller ho povzbuzoval aby se tomu naplno věnoval i u něj. Pat reagoval na zájem z celé Ameriky, pokračoval ve spolupráci s Dr. Millerem a byl pozván Bobem Bergem do Austrálie. Dále cestoval do Kanady, Mexika, na Havaj a do Evropy. Patovo program prošel zkouškou, fungoval u lidí i u koní. Lidé chtěli víc - víc informací, víc podporovaných programů, ... Bylo jasné, že systém, který pomáhá koním - lidem, bude mít úspěch, bez ohledu na to odkud jsou. To vedlo k objevení "Savvy systemu" pro studenty následující Pata, který jim pomůže dělat pokroky a dosáhnout odborných znalostí, když po tom budou toužit. Pat tedy začal objevovat a pokračoval v hledání instruktorů po celém světě, aby umožnil přístup k jeho učení pomocí kvalifikovaných a spolehlivých zdrojů. Před třinácti lety nikdo neslyšel o natural horsemanshipu. Dnes je Parelli Natural Horse-Man-Ship jednou z největších revolucí v horsemanshipu, přitahující velkou pozornost, včetně respektované jezdecké školy Cadre Noir of Saumur ve Francii. PNH se stává jednou z nejpopulárnějších cest k objevení vztahu ke koním a stále víc a víc lidí mění normální styl za přirozený, bez ohledu na to jakou práci jim to dá, styl ježdění nebo plemeno koně. Je to kompletní horsemanship program možný v anglickém i westernovém ježdění, od póla po citting, od skákání k dostihům, rodeům, přehlídkám nebo rekreačnímu ježdění. PNH poskytuje základ pro úspěch v horsemanshipu pokud se člověk snaží.Parelliho vize je, že jednou termín "přirozený" nebude muset dlouho předcházet slovo "horsemanship". Horsemanship nepotřebuje být automatický. S dostatkem pochopení mohou koně a lidé dosáhnout legrace, pravdy a výsledků, harmonie a souladu... přirozenosti skrze porozumění, komunikaci a psychologii raději než pomocí síly a strachu.


Barbie koníci:))

28. prosince 2006 v 20:41 koně,koně,koně
...............to za mě nebývalo chjo..................


Dívky v sedlech!!!!

28. prosince 2006 v 20:21 novinky
Carol je nejzkušenější jezdkyně z jejich trojce, ale určitě patří mezi nejzkušenější jezdce i ve stáji Borovicové Údolí. Miluje koně a vše okolo nich a v tomhle oboru je nejen velmi dobrá, ale všechno dělá pečlivě a nemá ráda, když si z ježdění nebo u koní někdo dělá srandu. Jezdí už od malička, její taťka pracuje na základně a hodně se stěhovali. Jejich konečné místo se nakonec stalo Willow Creek. Vypadá to, že Carol je prostě nejlepší- umí výborně jezdit, dostane svého koně Meteora, ale na druhou stranu nemá maminku, protože jí umřela a taky kvůli jedné hrozné,namyšlené, prostě strašně nezodpovědné holce Veronice umřel její nejoblíbenější kůň na stáji- Kobalt. Tohle je jenom málo informací, takže určitě doporučuji přečíst si všechny díly!
Stevie-v překladu Stefi je taky vynikající jezdkyně, o něco málo horší než Carol. Má vždycky sqělé nápady, smysl pro humor a taky je výborná na maléry, do kterých často zatáhne i své nejlepší kámošky, společně to ale vždycky úspěšně vyřeší. Má ještě tři další bratry. Narozdíl od Lisy, která je o rok starší než ona, jí to ve škole moc nejde. Nejčastěji jezdí na Komančovi, ale později na Topsidovi. Je to skvělá kamarádka a v knížce se určitě všechno dozvíte, proto neváhejte a přečtěte si je všechny=)
Z trojce je nejstarší, ale jezdí nejktratší dobu. Je strašně moc chytrá a ve škole jí to jde dobře. Její matka jí nutí dělat věci, které nechce. Mezi ně patřilo i ježdění na koni, které si ale postupem času zamilovala...její nejoblíbenější kůň , na kterém taky nejčastěji jezdí je Pepř.
Autorka:odpis:
O ní:
Je autorkou více než padesáti knih pro mladé čtenáře, včetně literárního zpracování filmových hitů, jako jsou například-> želví nindžové, které napsala pod jménem B.B.Hillerová ,přijatým v manželství.
Knihy z řady Dívky v sedlech začala psát v roce 1986. Ačkoliv na koni jezdila i dříve, jezdeckému sportu se věnovala intenzivně až v době psaní těchto knížek a zjistila že se učí společně se svými postavami-> Lisou,Stefi a Carol. Tvrdí že tyto dívky jsou mnohem lepčí jezdkyně než ona
Bonnie Bryantová se narodila a vyrůstala v New Yorku.Žije se dvěma syny v Greenwich Village.
B.Bryantová v rozhovoru udává, že napsala 175 knih, ze kterých 140 pojednává o koních a z nich 111 je součástí série Dívka v sedle. Celkově se jejích knih prodalo na 18 miliónů. Bryantová mluví i o pravidlech literatury pro děti a mládež a o ohlasech svých knih v různých zemích světa.

Jatka!!!!!!!!

28. prosince 2006 v 20:11 koně,koně,koně
Mnozí už o něm slyšeli, mnozí ne. Ovšem všichni s tímto odporným činem mlčky souhlasíme. Ročně zemře několik tisíc koní a poníků při převozu přes Českou republiku.Koně putují z Polska do Itálie, čili jedou přes Českou republiku. Na jatka se dávají koně staří a nemocní, ale i mladí a zdraví. Zvířata zažijí otřesný zážitek, který končí jak jinak než smrtí...
Koně jsou přinuceni celou cestu stát, a přitom jízda trvá někdy i týden. Nedostávají vodu a krmivo, protože je to prý zbytečná investice. Mnoho koní cestou klopýtne a upadne. Tihle chudáci ovšem už nikdy nevstanou, protože jsou následně ostatními koňmi ušlapáni.
Nejhorší na tom je, že Česká republika s tímto hnusným činem souhlasí. Je totiž sepsaná smlouva mezi Polskem, Českem a Itálií, kde Česká republika souhlasí s převozem koní na jatka do Itálie.
V České republice existují majitelé nejen koní, kteří své "miláčky" týrají, a pak je posílají na jatka. Tito majitelé porušují zákon, ve kterém je přísný zákaz týrání koní!

Kam se obrátit, víme-li o týraném zvířeti?

Na POLICII ČR nebo na obecní (obvodní, městský) úřad, který přěstupky projednává. Policii ČR se ohlašuje podezření, že došlo ke spáchání trestného činu týrání zvířat podle §203 trestního zákona. Odebrání týraného zvířete může nařídit obecní (obvodový, městský) úřad, a to pouze na návrh okresní (městské) veterinární správy. Proto je vhodné na případ týraného zvířata upozornit také tento orgán.



Shetland

17. prosince 2006 v 19:26

Lipicán

17. prosince 2006 v 19:24



Anketa

16. prosince 2006 v 17:52 | h@t@tidl@ |  ankety

inzeráty

16. prosince 2006 v 15:36 inzeráty
jestli potřebujete něco koupit nebo prodat musí se týkat koní tak napište na mail paiper213@atlas.cz protože sem chodí docela dost koňáků tak myslím že by to mohlo fungovat vždycky pište zadání inzerátu a za kolik to chcete prodat nebo koupit a potom až někdo napíše do komentářů že by to chtěl/a tak vás zkontaktuju mail kupujícího nebo prodávájícího zveřejněn nebude!!!

plavák

16. prosince 2006 v 11:43 barvy koní
Plavák- srst žlutá různého odstínu (světlý plavák, plavák, tmavý plavák, šedý plavák-myšák), hříva, ocas a spodky končetin černé nebo šedočerné, typický je úhoří pruh na hřbetě.
Obrazek
Obrazek

Izabela

16. prosince 2006 v 11:42 barvy koní
Palomino (žluťák, izabela) - srst žlutá (světlá až tmavá), hříva a ocas stejné nebo světlejší (až bílé) barvy
Obrazek
Obrazek

virtuální stáj koňský sen

16. prosince 2006 v 11:41
prima stáj a super zábava:))

hříbata!!!

15. prosince 2006 v 10:02 fotky koní